Vinařství Vinum Moravicum - Bzenec jižní Morava

Odrůdy pro bílé víno

Aurelius

aurelius

Původ: (Neuburské x Ryzlink rýnský) Vyšlechtili jej Ing. Veverka a Ing. Zatloukal. V praxi se dosud ve větším rozsahu nerozšířil - podílí se 0,35 % na veškeré ploše vinohradů ČR, ale jeho podíl narůstá.

Víno: Vysoce kvalitní, charakteru Ryzlinku rýnského, kyseliny kolem 10 g/l.

Chardonnay

chardonnay

Původ: Pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se spolu s Rulandským bílým pěstuje od nepaměti. Nyní tvoří 3,4 % vinic ČR s tendencí k dynamickému růstu (od roku 1994). V poslední době patří k nejmódnějším bílým odrůdám jak v ČR, tak i ve světě.

Víno: Oproti Rulandskému bílému je plnější, harmoničtější a má vyšší intenzitu aromatických látek. Obsah kyselin v moštu ve srovnání s Rulandským bílým je o 2 až 4 g/l vyšší. Víno je vhodné pro dlouhodobé uchovávání a jako jedno z mála bílých odrůdových vín je vhodné pro technologii "barrique".

Müller Thurgau (Riesling x Silvaner, Rivaner)

muller-thurgau

Původ: Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 prof. H. Müllerem, který pocházel ze Švýcarského kantonu Thurgau a šlechtění prováděl v Geisenheimu. Uvádí se, že se jedná o křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené, jak vystihuje i její synonymum, ale poslední poznatky (genová analýza provedená Dr. Ferdinandem Regnerem) nasvědčují tomu, že odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Madlenkou královskou. Před více než šedesáti lety se u nás začínala pokusně pěstovat na několika místech a dnes je u nás druhou nejrozšířenější odrůdou. Pěstuje se na 13,9 % plochy vinic ČR, přičemž trend směřuje ke značné redukci.

Víno: Pro nižší kyseliny je harmonické až měkčí, středně plné s příjemnými aromatickými látkami. Pro tyto aromatické látky a nižší obsah kyselin bývá často používáno do směsí s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin. Odrůda Müller Thurgau se během sta let rozšířila v severních vinohradnických oblastech tak, že dnes patří mezi základní odrůdy.

Pálava

palava

Původ: (Tramín červený x Müller-Thurgau) Byla vyšlechtěna v padesátých letech minulého století. Autorem je Ing. Veverka, který se odrůdou zabýval ve ŠSV Velké Pavlovice a Perná. Podíl na celkové ploše vinic v ČR činí 0,7 %.

Víno: Harmonické a plné s arómatem připomínajícím Tramín červený, ale aromatické látky jsou jemnější.

Rulandské bílé (Pinot blanc, Pinot bianco, Weißer Burgunder, Fehér burgundi)

rulandske-bile

Původ: Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského šedého a pěstuje se v Alsasku již od 14. století. Paradoxní je český název Rulandské, který vychází z označení Burgundského šedého v Německu, kde se o jeho rozšíření zasloužil Johann Seger Ruland ze Špýru. Ale žádná souvislost neexistuje k označení ostatních burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název "Rulandské" pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal bohužel světovou raritou. Ve Státní odrůdové knize byla zapsána pod názvem Burgundské bílé od roku 1941 do roku 1993, od roku 1993 s názvem Rulandské bílé. Na území dnešní České republiky zaujímala před pětašedesáti lety tato odrůda 2 % plochy vinic, dnes 5,1 % s tendencí udržování si tohoto podílu i při vysoké konkurenci odrůdy Chardonnay.

Víno: Plné, extraktivní s vyššími kyselinami. Je často používáno ke scelování. Zráním nabývá na kvalitě.

Rulandské šedé (Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Tokayer, Piros kisburgundi)

rulandske-sede

Původ: Je pupenovou mutací Rulandského modrého. Vzniklo pravděpodobně v Burgundsku, odkud se rozšířilo po celé Francii a zvláště do Champagne. Do Čech se dostala tato odrůda již ve 14. století spolu s Rulandským modrým, v Německu ji rozšiřoval obchodník Johann Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci a nese tam po něm, stejně jako u nás, jeho jméno. Označení Rulandské v češtině je nevhodné, neboť se tato odrůda u nás pěstovala již dávno před narozením pana Rulanda. Vhodnější bude název Pinot gris. Před sto lety se u nás pěstovala pouze ve smíšených výsadbách, před pětašedesáti lety byla tato odrůda v ČR rozšířena na 0,5 % ploch vinic. V současnosti se pěstuje na 2,0 % rozlohy vinic a v posledních letech je patrný trend k mírnému zvyšování tohoto podílu.

Víno: Ve velmi teplých ročnících může mít málo kyselin. Pro vysoký obsah cukrů v hroznech se každoročně používá k získávání vína s přívlastkem.

Ryzlink rýnský (Rheinriesling, Petit Riesling, Rajnai rizling, White Riesling)

ryzlink-rynsky

Původ: není dosud vyjasněný, předpokládá se, že odrůda vznikla v okolí horního toku Rýna volným křížením odrůdy Heunisch se semenáčem Tramínu. V každém případě se do všech světových vinohradnických oblastí rozšířila z Německa, kde nyní zabírá téměř 22 % plochy všech vinic. Ryzlink rýnský byl rozšířen na území naší republiky řádem sv. Benedikta v 17. století. Jiné prameny uvádí, že k nám byl dovezen již za vlády Karla IV., tedy ve 14. století, ale v samotném Německu se uvádí teprve v roce 1435. Název odrůdy v překladu v němčině připomíná sprchávání. Kolem roku 1935 tvořil Ryzlink rýnský na našem dnešním území přibližně 13 % rozlohy vinic. V roce 2002 se podílí na celkové ploše vinic ČR 6,5 % s tendencí mírného zvyšování.

Víno: Dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny koncem října až začátkem listopadu, protože se aromatické látky vyvíjí především při střídání nízkých nočních teplot se slunečnými dny. Víno poskytuje ve všech jakostních stupních - především zajímavý je kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů, poslední však Ryzlink rýnský dává jen v nejlepších letech. Je považován za nejkvalitnější odrůdu severních vinohradnických oblastí.

Ryzlink vlašský (Welschriesling, Riesling italico, Olaszrizling)

ryzlink-vlassky

Původ: není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá mimo názvu nic společného. Pro Český region je příliš pozdní a z toho důvodu se tam nepěstuje. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900, nyní jeho podíl na celkové ploše vinohradů tvoří 10,4 % s tendencí ke snižování. Je třetí nejčastěji pěstovanou odrůdou v České republice.

Víno: Má vyšší obsah kyselin, často se používá do směsí a k výrobě šumivých vín. Ve velmi příznivých letech dává výjimečná vína.

Sauvignon (Sauvignon blanc)

sauvignon

Původ: Není přesně určen, pravděpodobně pochází z Francie. Podle nejnovějších výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem odrůdy Tramín červený. Jeho plochy poslední dobou ve světě prudce rostou, začíná se pěstovat i v zemích kde dosud ve větším rozsahu nebyl - např. v Německu. V ČR se vysazuje od počátku padesátých let. V českém regionu se prakticky nepěstuje, v moravském tvoří 3,5 % vinic s tendencí k poměrně rychlému zvyšování jeho podílu.

Víno: Patří mezi nejjakostnější vína v severních vinohradnických oblastech. V dobrých ročnících je plné s typickými broskvově muškátovými aromatickými látkami. V horších ročnících jsou vína méně plná s převahou kyselin a jejich aróma je kopřivové. Víno je velmi oblíbené.

Veltlínské červené rané (Frühroter Veltliner, Babotraube, Rote Malvasier, Korai Pirosveltelini)

veltlinske-cervene-rane

Původ: není jednoznačný, ampelograficky je tato odrůda zcela odlišná od Veltlínského zeleného. Stejně jako Neuburské vzniklo nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného. K nám se tato odrůda rozšířila z Dolního Rakouska. Nyní dosahuje 2,2 % plochy vinic ČR.

Víno: Má nižší kyseliny a menší buket při vysokém extraktu, používá se především do směsí. Velmi rychle zraje.

 

Odrůdy pro červené víno

André

andre

Původ: (Frankovka x Svatovavřinecké) Vznikla ve ŠSV ve Velkých Pavlovicích v roce 1961. Šlechtitelem byl Ing. Horák. Nazvána byla na počest Ch. K. Andrého (1763 - 1831), který v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením. V Čechách se André pro své pozdní zrání téměř nepěstuje, na Moravě tvoří 1,8 % plochy vinohradů.

Víno: Kvalitní, harmonické, plné s intenzívní červenou barvou a odrůdovým aromatem.

Cabernet Moravia

cabernet-moravia

Původ: (Cabernet Franc x Zweigeltrebe) Odrůda byla vyšlechtěna šlechtitelem L. Glosem v Moravské Nové Vsi. Na Moravě se rychle rozšiřuje, nyní tvoří 0,7 % plochy vinic České republiky.

Víno: Harmonické, příjemné chuti, tmavé barvy s jemným kabernetovým aromatem. Dosahuje výborné jakosti vína.

Frankovka (Lemberger, Blaufränkisch, Kékfrankos)

frankovka

Původ: Je nejednoznačný, snad pochází z Dolního Rakouska nebo Chorvatska. Jedním z jejich předků byla odrůda Heunisch. V předminulém století to byla nejčastější modrá odrůda na Moravě, ale již před rokem 1900 jí začal nahrazovat Modrý Portugal a později Svatovavřinecké. V českém vinařském regionu se pro své pozdní zrání nepěstuje. Její podíl na celkové ploše vinic ČR již pětašedesát let činí 4 až 5 %, v současnosti se projevuje trend k mírnému zvýšení plochy (nyní tvoří 5,9 %). Je druhou nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě.

Víno: Je tvrdší, s čerstvou kyselinou, nižší barevnou intenzitou a vyššími tříslovinami. Lze uchovávat více let.

Neronet

neronet

Původ: (/Svatovavřinecké x Modrý Portugal/ x Alibernet) Byla vyšlechtěna prof. V. Krausem v Lednici na Moravě v roce 1965. Pěstována je pouze v malé míře v ČR (0,2 % celkové plochy vinic). Je to odrůda zatím nedoceněná.

Víno: Poskytuje vína vysoké barevné intenzity i v méně příznivých ročnících. Víno je díky nižším kyselinám harmonické, neutrální chuti a vůně, s barevnou mohutností.

Rulandské modré (Pinot noir, Pinot nero, Blauer Burgunder, Spätburgunder, Kisburgundi)

rulandske-modre

Původ: Pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín, ale pěstuje se i v jiných oblastech Francie. Záznamy o existenci této odrůdy jsou doloženy již v 7. století v Porýní a v 9. století v okolí Bodamského jezera. Do Čech je dal ve 14. století přivézt Karel IV., tvořilo zde později 90 % plochy vinic. Z Rulandského modrého vzniklo mutací Rulandské šedé a z něho Rulandské bílé. Ohledně názvu platí vše co je uvedeno u Rulandského bílého. Kolem roku 1935 činil podíl Rulandského modrého 36 % z celkové plochy českých vinic. Nyní se v ČR pěstuje na 2,5 % vinic s tendencí k mírném zvyšování plochy.

Víno: Plné, jakostní, v mládí ostružinové chuti, v plné zralosti sametové, kořenité s hořkomandlovou příchutí. Na celém světě je vysoce hodnoceno. Nejvyšší jakosti se dosahuje po delším ležení na láhvi. Barva je světlejší, u starších vín až cihlově červená. Má větší množství kyselin.

Svatovavřinecké (Saint Laurent)

svatovavrinecke

Původ: Podle genetické analýzy tato odrůda vznikla jako semenáč "burgundských" odrůd. V každém případě pochází z území dnešní Francie, odkud byla v polovině předminulého století rozšířena do Německa. U nás se začala pěstovat po roce 1900, kolem roku 1935 zaujímala asi 1 % ploch vinic u nás. Nyní se v ČR pěstuje na přibližně 9 % celkové plochy vinic. Svatovavřinecké je u nás nejrozšířenější modrou odrůdou révy vinné a čtvrtou odrůdou celkem. Největší plochy této odrůdy v rámci států světa se nacházejí právě v ČR.

Víno: Pro vyšší obsah kyselin a tříslovin je u nás oblíbeno, i když jako mladé je hrubší a méně harmonické, nepodrobí-li se jablečno-mléčné fermentaci. Je vhodné do směsí s Modrým Portugalem.

Zweigeltrebe

zweigeltrebe

Původ: (Svatovavřinecké x Frankovka) Vyšlechtil ji ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu Dr. Fritz Zweigelt v roce 1922. Ve druhé polovině šedesátých let se tato odrůda dovezla na Moravu. Dnes se podílí 3,7 % na výměře vinic ČR.

Víno: Je podobné Svatovavřineckému.

 

Podoblasti

Vinařská podoblast Znojemská

Celková výměra: 3 500 ha
Vinařské obce: 91
Vinařské tratě: 224

Za chuťově plná a neuvěřitelně aromatická bílá vína skvělé pověsti vděčí Znojemsko nejen vysoké úrovni mnoha vinařů, ale také specifickým přírodním podmínkám. Kromě vín návštěvníky okouzlí i množství jedinečných vinařských památek - několik stovek let staré vinné sklepy, impozantní kláštery a pověstné vinice, které propojují stovky kilometrů vinařských turistických stezek křižujících Znojemsko.

Od historie k současnosti

Podobně jako jiné evropské vinařské oblasti i Znojemsko může za svou novodobou slávu poděkovat Římanům. První vinice v bohem požehnaném vinařském kraji založili možná již římané. Ve skalách nad slavnou viniční tratí Šobes jsou dodnes patrné vyježděné koleje od těžkých římských povozů, které tudy jezdily po obchodní stezce.

Nejstaršími svědky historie znojemského vinařství jsou vedle archeologických nálezů klášterní kroniky a listiny českých panovníků. Jedním ze vzácných dokumentů je listina z 25. dubna 1326 z Bacharachu, v níž český král Jan Lucemburský povolil městu Znojmu obchod se solí a vínem, tedy stejná práva prodeje vína, jaké již několik desítek let mělo město Brno. Během následujících staletí se Znojmo rozvíjelo, bohatlo a díky stálé přízni vládnoucích královských rodů získalo řadu dalších privilegií. Díky skvělým společenským kontaktům se znojemská vína pravidelně objevovala na hodovních tabulích českých králů. Ještě v 19. století bylo Veltlínské zelené ze Znojemska s vůní po lipovému květu a kořenitou hořkomandlovou chutí jedním z nejoblíbenějších vín u habsburského císařského dvora ve Vídni.

Odrůdy

Znojemsko by nebylo Znojemskem bez Veltlínského Zeleného. Odrůda pravděpodobně pochází z Rakouska, jiné prameny ovšem jeho původ kladou do údolí Valtelino v severní Itálii. Tradiční odrůda nabízí neuvěřitelně pestrou škálu typů vín a na Znojemsku je poznáte jako vína všech kvalit až po nejvyšší jakostní kategorie včetně specialit, tedy vín slámových a ledových. K tradičním odrůdám Znojemska dále náleží Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Pálava, Muškát moravský a Chardonnay. Podíl modrých odrůd je menší, pěstuje se především Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Rulandské modré a v okolí Dolních Kounic Frankovka.

Vinice - půda a klima

Znojemsko leží na rozhraní dvou geologických soustav. Od západu sem zasahuje Český masiv krystalickými břidlicemi chudými na vápník, fosfor a hořčík, z jihu a východu pak západní Karpaty tvořené mořskými jíly a sladkovodními sedimenty, tvořenými především písky. Velmi kvalitní půdy vznikají na čtvrtohorních spraších. Českomoravská vrchovina způsobuje v jinak velmi teplé a suché oblasti občasná ochlazení. Díky střídání slunečných dnů a chladnějších nocí hrozny sice zrají pomaleji, ale zato si uchovávají více vonných látek. Pestrá škála půd vytváří předpoklady pro rozmanitou paletu vín, jimž granitoidní podloží dodává zvláštní minerální charakter. Prvotřídní viniční polohy se táhnou jižně od Znojma od Kraví hory směrem na Hnánice a dál podél hranice s Rakouskem až do Hrušovan nad Jevišovkou. Významné viniční tratě lemují i údolí řek Dyje, Jevišovka a v oblasti Dolních Kounic jsou nejvyhlášenější polohy pro pěstováním modrých odrůd na jižních svazích údolí řeky Jihlavy.

Vinařská podoblast Mikulovská

Celková výměra: 4 750 ha
Vinařské obce: 30
Vinařské tratě: 182

Hřeben Pálavy zaříznutý do meandru řeky Dyje je nepřehlédnutelnou dominantou nejjižnějšího cípu Moravy. Slunce tu umí pálit tak, že si na vápencových skalách připadáte jako někde na slunném jihu Evropy. Zbytky hradů z bílého kamení po staletí pozorně střeží vinné sklepy. Úhledné řádky vinic, protkané klikatícími se vinařskými stezkami, se táhnou kam jen oči dohlédnou. Zbývá jen dodat: vítejte na Mikulovsku!

Od historie k současnosti

Na místě zvaném Hradisko u bývalého Mušova objevili v minulém století archeologové pozůstatky římského vojenského tábora z 3. století našeho letopočtu. Římští legionáři tehdy pod Pálavou založili první vinice; ze zdravotních důvodů totiž pili vodu smíchanou s vínem a nechtěli být odkázáni na dovoz vín z vlasti.

Vinařství na Moravě se rozšířilo za dob Velkomoravské říše a první opravdu věrohodné doklady o rozvinutém pěstování révy vinné na Mikulovsku na přelomu prvního a druhého tisíciletí máme z archeologických nálezů slovanského osídlení. Například hradisko Vysoká zahrada u Dolních Věstonic. K největšímu rozvoji vinařství v kraji došlo po roce 1249, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů. Obchod s vínem byl zdrojem příjmů šlechty a měšťanů a mnoho obcí si díky výrobě vína vydobylo významné ekonomické postavení. Jmenujme například obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov a Perná. Významnou úlohu ve vývoji vinařství na Moravě a mikulovsku obzvlášť sehráli novokřtěnci, kteří do kraje přišli z oblasti dnešního Švýcarska v 16. století a spolu s nimi údajně i odrůda Sauvignon, ale především moderní postupy ve vinohradnictví a vinařství. Mikulov byl jejich první zastávkou a místem, kde získali azyl.

Mezi dobovými listinami, pečetěmi, horenskými řády a privilegii mají své místo i překrásné kolorované mapy katastrů vinařských obci a viničních tratí. Historickou raritou je přehledná mapa mikulovského panství s vinicemi z roku 1802. Podobně se dochovaly mapy polí a vinic v obci Perná či mapy vinic ve Strachotíně.

Odrůdy

Na vápenitých půdách v okolí Pálavy našel svůj pravý domov Ryzlink vlašský, který zde poskytuje svěží extraktivní vína s nezaměnitelným charakterem a zvláštní minerálností. Pradávná odrůda nemá velké nároky na půdu, ale miluje sluncem prohřáté jižní svahy - a těch tu nachází dostatek.

Ryzlink vlašský, který spolu s Veltlínským zeleným odedávna tvořil hlavní náplň pálavských vinic, nemá s Ryzlinkem rýnským geneticky ani historicky nic společného, ba dokonce přes svůj italský přídomek nejspíš nepochází z Vlach. Na nejlepších polohách pálavských svahů orientovaných na jih, které se nacházejí především v okolí obce Perná, dává Ryzlink vlašský svěží minerální vína s vyšším obsahem aromatických látek. Kromě něj se na Pálavě daří odrůdám Chardonnay, Sauvignon, Rulandskému bílému i Rulandskému šedému. Červená vína reprezentuje zejména Svatovavřinecké, Rulandské modré a Frankovka. Slibnou budoucnost mají výsadby francouzských odrůd Merlot a Cabernet Sauvignon. Ve šlechtitelské stanici vinařské v Perné vznikly nové odrůdy Pálava a Aurelius, v Lednici spatřila světlo světa modrá odrůda Neronet.

Vinice - půda

Pálava, místo s neopakovatelnou atmosférou, strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí jako nejzápadnější výspa Karpat. Její vápencové skály sem zavleklo třetihorní alpínské vrásnění pravděpodobně z oblasti Malých Karpat jako příkrov, který překryl mladší třetihorní sedimenty. Pro pěstování révy vinné představuje Pálava jedinečné místo vinorodé severopanonské nížiny, kde je členitější a vrchovinný terén velmi vzácný. Teplé a suché klima ovlivňují kontinentální vlivy od východu a současně mediteránní podnebí z jihu. Horniny bradel mají nadbytek vápníku, na jejich úbočích jsou mohutné návěje vápenných spraší vzniklých jako sedimenty poslední doby ledové doprovázené staršími vápenitými jíly. V jižní části mikulovské podoblasti, a to jak na Valticku, tak v okolí Novosedel a Dolních Dunajovic jsou rozšířeny písky, které překrývají jílovité sedimenty. Právě odtud, z hlubokých sprašových nebo lehčích hlinitých půd, čerpá vinná réva širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek a výraznější tóny extraktu. Dává tak vzniknout vínům se zcela jiným charakterem než v jiných podoblastech.

Vinařská podoblast Velkopavlovická

Celková výměra: 5 200 ha
Vinařské obce: 75
Vinařské tratě: 319

Velkopavlovická vinařská podoblast se rozkládá v centrální části vinařské oblasti Morava. Úrodné roviny, táhnoucí se od Brna směrem k Břeclavi, patří k nejteplejším místům České republiky. Málokoho překvapí, že díky ideální poloze a příznivým klimatickým i půdním podmínkám se tu vinná réva úspěšně pěstovala už v dobách Velkomoravské říše a dnes se zde pěstují naše nejlepší červená vína.

Od historie k současnosti

Písemné doklady o vinohradech na jižní Moravě pochází až z počátku druhého tisíciletí. Jsou obvykle citovány ve výčtu majetku klášterů, v kupních či darovacích listinách a soudních výrocích ve sporech o vinohrady či vinné desátky. Ač z nich nevyčteme podrobnější zprávy o stavu tehdejšího vinohradnictví a vinařství, přesto potvrzují existenci vinohradů v určité lokalitě.

Patrně první písemná zmínka o vinařství na Velkopavlovicku je z roku 1252, kdy Boček z Obřan obdaroval nový cisterciácký klášter ve Žďáru třetinou výnosu svých vinohradů v Pouzdřanech, Zaječí a v Pavlovicích. Od 13. století do vinařství na moravském venkově vstupovali bohatí měšťané. Protože dobrá vinice mívala větší cenu než pěkný dům, ukládali obyvatelé Brna, Znojma či Olomouce své finance právě do vinohradů. Tehdy se zformovalo kdysi nejvýznamnější moravské vinařské středisko Hustopeče. V Hustopečích byl také nejvyšší horenský soud pro Moravu, to znamená, že právě zde se řešily všechny spory týkající se vinic a vína.

Odrůdy

Protože na hlubokých půdách s vysokým obsahem hořčíku se daří zejména modrým odrůdám, Velkopavlovickou oblast proslavila nezaměnitelná červená vína. Vyhlášená je především odrůda Frankovka s typickou purpurovou barvou, skořicově višňovým aroma a minerální, jemně tříslovinovou chutí s pikantní kyselinkou. Z červených odrůd z této podoblasti si zaslouží pozornost také lehčí, jemně kořenitý Modrý Portugal, z bílých odrůd se daří Veltlínskému zelenému s kouřovou vůní a pikantně ovocnou dochutí či Rulandskému šedému. Pozoruhodná vína dávají též aromatické odrůdy Muškát moravský a Tramín červený s typickými kořenitými tóny v chuti a vůní růží i vytékající smoly z borovice. Ve šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích se zrodily čtyři bytostně moravské odrůdy - bílé odrůdy Aurelius a Pálava (práce na jejich šlechtění byly ukončeny ve šlechtitelské stanici Perná) a modré odrůdy André a Agni, která vznikla křížením modré odrůdy André s bílou aromatickou odrůdou Irsai Oliver.

Vinice - půda

Hlavní viniční tratě velkopavlovické podoblasti se táhnou od Židlochovic přes Hustopeče, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí až do Velkých Bílovic. Zajímavé polohy jsou také kolem Klobouk u Brna, Krumpíře a Velkých Hostěrádek. Na Velkopavlovicku jsou zastoupena snad všechna geologická podloží jižní Moravy, vápenité jíly, slíny i pískovce. Zatímco v severní části oblasti převládají v pěstování bílé odrůdy, například na Moravě kdysi nejrozšířenější Neuburské, vhodné pro svůj bujný růst do suchých svahovitých poloh, centrální části s hlubokými a záhřevnými půdami s vyšším obsahem hořčíku dominují modré odrůdy. Vinohrady leží zpravidla na svazích s jihozápadní a jižní orientací, kde zrání hroznů urychlují teplé fénické větry. Zdejším bílým vínům nechybí ovocné a květinové tóny výrazných vůní i svěžest, podporovaná vyšším obsahem kyselin. Červená vína jsou díky vyššímu obsahu hořčíku v půdě plná a při správné vinifikaci se mohou se ctí srovnávat se světovými červenými víny zvučných jmen.

Vinařská podoblast Slovácká

Celková výměra: 5 000 ha
Vinařské obce: 115
Vinařské tratě: 406

Slovácko, to je nejen oblast vína, ale také kraj lidových písní, krojů, tanců, slavností a tradičních řemesel s hojností historických památek a četných vinařských zajímavostí, s nimiž se můžete seznámit prostřednictvím několika vinařských stezek, ve strážnickém skanzenu nebo v Uherském Hradišti. Vlastnictví vinohradu a malého vinného sklepa patřilo k typickému venkovskému životnímu stylu tohoto koutu Moravy odnepaměti.

Od historie k současnosti

Minulost Slovácka je úzce spojena s působením soluňských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, kteří přišli na Moravu v roce 863. Potřeba vína pro liturgické účely podpořila rozšíření vinic a cyrilometodějská mise jen podtrhla jeho význam. Stopy působení učenců ze Soluně naleznete například v Modré a na Velehradě, významném poutním místě, v Uherském Hradišti-Sadech anebo na slovanském hradišti v Mikulčicích. Při cestách po Slovácku zjistíte, že pravidelné řádky révy vinné jsou výrazným krajinotvorným prvkem. Temná zeleň vinných keřů vyniká na pozadí zlatavých lánů řepky, slunečnic a obilí. V Archivu města Hodonína je cenná listina, v níž o víně místo klášterů a panovníků rozhoduje pozemková vrchnost. Od začátku 16. století patřilo víc než 75 let hodonínské panství pánům z Lipé. V březnu 1555 Pertold z Lipé potvrdil Hodonínu svobodný nálev vína a zakázal nalévat vína cizí.Z hroznů Ryzlinku rýnského z nejlepších tratí v Bzenci a okolí se zrodilo znamenité známkové víno Bzenecká lipka. Název mu propůjčila jak delikátní lipová vůně a lahodná chuť medových tónů, tak i stařičká lípa v zámeckém parku. Z vinařské obce Blatnice pod Svatým Antonínkem pochází vynikající známkové víno Blatnický roháč (kupáž vín Ryzlink Rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené).

Odrůdy

Vína severnějších vinařských oblastí Evropy jsou vinařskými odborníky vyhledávána pro zvláštní krásu a nezaměnitelný charakter sevřeného projevu svěží kyselinky a extraktivních látek s prodlužující se perzistencí (dochutí), která vyniká zvlášť u lahvových vín. Paleta předkládaných odrůdových vín je navíc podobně pestrá jako zdejší folklor.

Výše položené vinice dávají plná vína se svěžím charakterem, jemnou kyselinkou a výraznými aromatickými látkami. V Bílých Karpatech se daří Rulandskému bílému i Rulandskému šedému, Sylvánskému zelenému i Veltlínskému zelenému a Chardonnay, z vrchních kamenitých partií pochází vynikající Ryzlink rýnský. Na Kyjovsku a Uherskohradišťsku, v severnější výspě vinařské oblasti Morava, jsou rozšířenější ranné odrůdy jako Müller Thurgau či Muškát moravský, který vznikl ve šlechtitelské stanici v Polešovicích. Z modrých odrůd se pěstují nejčastěji Modrý Portugal, Rulandské modré, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Cabernet Moravia vyšlechtěný v Moravské Nové Vsi.

Vinice - půda

Pestrou odrůdovou skladbu a různorodost krajiny, půd i mikroklimatu vinařské podoblasti Slovácko ocení zejména ti milovníci vín, kteří u tohoto ušlechtilého nápoje vyhledávají terroir a jedinečnost.

Jižní část podoblasti tvoří Podluží a Mutěnicko, teplý a suchý kraj s lehkou půdou v údolí řek Moravy a Kyjovky. Východně odtud se zvedají Bílé Karpaty, v nichž podloží viničních tratí tvoří vápencovité sedimenty se střídajícími se vrstvami pískovců, jílovců či vápenců. Půdy zdejších viničních hor jsou těžké, hluboké a vododržné; což se příznivě projevuje především v suchých létech, kdy na nich réva přijímá živiny nerušeně, a to se projevuje ve větší plnosti vín. Vinařství v okolí Kyjova a Uherského Hradiště má už typický severní ráz, kde vinice využívají pro svůj růst osluněné jižní stráně kopcovitého terénu a při zrání vín zde výraznou rol hraje rozdílná nadmořská výška a odlišnost návětrných a závětrných svahů hor a výskyt podzimních sušších a teplých fénických větrů, které urychlují zrání bobulí.
 

Viniční tratě

Viniční tratě

Kněží Hora


Vinařská oblast: Morava
Vinařská podoblast: Slovácká
Vinařská obec: Bzenec
Viniční trať: Kněží Hora


GPS souřadnice: 48°58'29.818"N, 17°17'8.749"E

Nádherně osluněné jižní svahy a výhřevná hlinito-písčitá půda jsou jedním z faktorů, které ovlivňují vyzrálost hroznů. Hrozny, které zrají ve viniční trati s poetickým názvem Kněží hory, v obci Bzenec mají tak ty nejlepší podmínky pro svůj vývoj a dozrávání.

Naše společnost zde nakupuje hrozny pro velmi oblíbený Bzenecký Patriot, který jsme jako známkové víno poprvé vyrobili v roce 2007. Víno je asambláží odrůd Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. Naší snahou bylo vytvořit známkové víno charakteristické pro bzenecký region. Vedle Ryzlinku rýnského jsou Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré typickými odrůdami patřícími do této lokality.

V roce 2012 všechny vinaře v regionu překvapily silné jarní mrazíky, které udeřily nad ránem 18. května 2012.

Na slibně se rozvíjející a pučící vegetaci, kdy u většiny odrůd bylo již zcela vyvinuté květenství, udeřily jarní mrazíky, s nebývalou intenzitou. Místy bylo naměřeno až - 5°C.

Vinice na úpatí svahů nebo v údolí byly silně poškozeny a za 2 až 3 dny zůstal jenom smutný pohled na vinice - vše hnědé, spálené.

Na konci května, byl už pohled veselejší, vinice obrůstaly, i když letošní úroda na těchto poškozených vinicích bude nepatrná nebo dokonce nebude vůbec žádná.



foto
Vinice, kde zrají hrozny pro BZENECKÝ PATRIOT

foto
Viniční trať Kněží Hora

foto
Bujný keř odrůdy Rulandské modré

foto
Odrůda Rulandské modré

foto
Keř révy vinné bez květenství

foto
Fenofáze kvetení

foto
Začátek vývoje plodů révy vinné

foto
Obrůstání keře révy vinné po zasažení mrazem bez květenství

foto
Keř poškozený mrazem